Cabrenç Towers, zřícenina hradu v Serralongue, Pyrénées-Orientales, Francie

Věže Cabrenç jsou zřícenina hradu na horském hřebeni poblíž Serralongue, sestávající ze tří hlavních struktur z různých období. Samotné místo hradu se nachází v nadmořské výšce téměř 1340 metrů a je poznamenáno kamennými pozůstatky, zatímco signální věže byly umístěny v nižších výškách, aby podporovaly obranu a předávání zpráv po celém regionu.

Hrad pochází z 9. století a byl kolébkou baronie Cabrenys; na dvou severních vrcholech stojí obranná věž ze 13. století a šestiboká věž ze 14. století. Baroni zde žili do 14. století a poručíci hrabat z Besalú ve Vallespiru zde sídlili do 10. století. Na konci 17. století dal Vauban hrad vyhodit do povětří jako odvetu za povstání Angelets.

Jméno Cabrenç se objevuje jako Cabrens v letech 1141 a 1396, Cabrenç roku 1385 a Cabrenys roku 1673; filolog Joan Coromines je odvodil od latinského osobního jména Caprentius. Hrad dal jméno baronii Cabrenys, jejíž statky sahaly až k Maçanet de Cabrenys v Alt Empordà. Verdaguer toto místo zmiňuje ve zpěvu V básně Canigó.

Na místo se dochází pěšky z Lamanère po značené stezce asi za dvě hodiny, k signální věži v nadmořské výšce 1287 m; prostřední věž stojí na 1320 m a hrad na 1338 m. Stezka je strmá a kamenitá, je třeba pevná obuv. Severní věž byla obnovena a má lávku, přístupové schodiště a vyhlídkovou plošinu na vrcholu.

Jedna věž byla speciálně postavena pro vysílání kouřových a ohnivých signálů, které mohly být viděny z jiných hradů a stanovišť po celém regionu. Během olympijských her v roce 2024 bylo 14 věží v oblasti osvětleno moderními světly, což přivedlo toto starobylé místo do současnosti.