Église protestante de Munster, Protestantský kostel v Munsteru, Francie

Protestantský kostel v Munsteru je novorománská stavba z červeného pískovce z kvádříkového zdiva, s trojlodním bazilikálním půdorysem, transeptem, apsidou a otevřeným trojdílným vstupním portikem. Vlevo se tyčí vysoká věž zakončená strmou jehlancovou špicí s ciferníky; hlavní loď má strmou vzorovanou střechu a apsidální část s vysokými obloukovými okny a kruhovými okny.

Stavba začala v roce 1867 pod vedením architekta Frédérica-Louise de Rutté a byla dokončena v roce 1873. Dokončení budovy vyřešilo desetiletí napětí mezi různými náboženskými komunitami v regionu.

Kostel patří Protestantské církvi augsburského vyznání Alsaska a Lotrinska. Jeho historie připomíná společné užívání Saint-Léger: od roku 1686 rozdělovalo simultaneum farní kostel mezi obě vyznání. Výzdoba z roku 1854 k dogmatu o neposkvrněném početí přiměla protestanty postavit si vlastní kostel.

Kostel stojí na místě bývalé protestantské fary, jihozápadně od tržního náměstí v centru Munsteru. Stavba si vyžádala zbourání několika domů; přípravné práce trvaly sedm let do zadání zakázky v roce 1867. Portál s půlkruhovým obloukem lemují soustředné profily.

První varhany od Eberharda Friedricha Walckera byly vysvěceny 23. prosince 1873 a Albert Schweitzer je chválil jako jedny z nejkrásnějších nástrojů v Alsasku. Na začátku první světové války byly rozebrány, v letech 1924–1927 je nahradil nástroj Georgese Schwenkedela ze Štrasburku, roku 1954 byl rozšířen o zadní positiv a v letech 1984–1985 jej firma Muhleisen postavila znovu.