Peyro-Lebado, Pravěčský menhir v Lacaune ve Francii

Peyro-Lebado je žulový menhir-socha vysoký 4,50 m (3,44 m nad zemí), široký 1,84 m a silný 0,67 m, odhadovaný na 9,3 tuny, vztyčený na louce asi dva kilometry východně od Lacaune u silnice D622. Jeho světle šedá, drsná a lišejníky pokrytá čelní strana má vpravo nahoře mělkou obdélníkovou prohlubeň. Eroze rytinu téměř smazala, ale stále lze rozeznat tvář, paže, ruce, nohy, chodidla, pás s přezkou zdobenou ševrony, ramenní řemen a oděv.

Menhir vztyčily pravěké komunity a stál na místě tisíce let, než byl poškozen. V roce 1825 způsobil pokus o vykopávku jeho naklonění, což vedlo k tomu, že v roce 1883 byl stanoven jeho status ochrany.

Jméno Peyro-Lebado znamená v místní okcitánštině „vztyčený kámen“. Rytina je erozí téměř setřelá, přesto lze rozeznat pás s přezkou zdobenou ševrony, ramenní řemen, oděv a prstenec „předmětu“. Kámen patří k rouergské skupině soch-menhirů; okolí Lacaune a sousední Rouergue mají největší soustředění těchto kamenů v Evropě, propojené okružní trasou dlouhou 40 km.

Menhir se nachází poblíž silnice RD 622 a je poměrně snadno přístupný. Na místě jsou informační panely, které vysvětlují podrobnosti o historii a významu kamene.

Dva zářezy asi 20 cm nad vyrytým pásem mohou být stopy po vztyčení, které na přelomu let 1883 a 1884 provedla archeologická komise departementu Tarn poté, co byl kámen v roce 1865 zaznamenán jako povalený. Naklonil se už v roce 1821, když u jeho paty marně kopal důstojník ženijního vojska.