Monastery of St. Francis in Zagreb, Františkánský klášter v Gornji Grad, Záhřeb, Chorvatsko

Klášter svatého Františka na Kaptolu tvoří kostel svatého Františka z Assisi orientovaný východ–západ na severní straně a tři dvoupatrová křídla uzavírající na jihu čtvercový dvůr, spojená s kostelem chodbami. Čtvrtá strana podél kostela vytváří terasu nad otevřenými okny jižní zdi. Jeho refektář ze 17. století má vysokou valenou klenbu s lunetami a na východní zdi fresku Poslední večeře.

Podle tradice poslal svatý František v roce 1226 do Záhřebu bratry Grgura a Ortolse a vdova Katarina Galovićová jim darovala pozemek, na němž byly později postaveny klášter a kostel. Bratři se usadili pravděpodobně před mongolským vpádem v roce 1242 na místě opuštěného benediktinského kláštera. V 16. století byl komplex těžce poškozen ve střetu mezi Ferdinandem Habsburským a Ivanem Zapoljou a kolem roku 1560 opuštěn; provinciál Franjo Drašković přivedl bratry zpět a na počátku 17. století kostel obnovil. V roce 1900 se klášter stal sídlem chorvatské františkánské provincie svatých Cyrila a Metoděje.

Bratři odtud vedou chorvatskou františkánskou provincii svatých Cyrila a Metoděje a dům ukrývá seminář a teologickou školu. Od 60. let 20. století komunita vydává noviny Glas koncila; v klášteře sídlí i redakce časopisu Brat Franjo a jeho nakladatelství.

Místo není vždy otevřeno pro návštěvníky, takže je dobré si předem ověřit nebo přijít během bohoslužeb. Lokalita v Gornji Grad je pěší vzdáleností od centra města a nachází se v klidnější rezidenční čtvrti nad centrem.

Refektář, sloužící i jako kapitulní síň, je jedním z nejmonumentálnějších barokních interiérů Chorvatska: vznikl v 17. století a nese ho vysoká valená klenba s příčnými pasy. Stěny zdobí obrazy františkánských světců, významných gardiánů a provinciálů, na východní stěně je freska Poslední večeře.