Silver Gate, Římská brána ve Splitu, Chorvatsko

Stříbrná brána, Porta Orientalis, je vedlejší východní brána Diokleciánova paláce, umístěná uprostřed východní zdi mezi dvěma osmibokými věžemi, vedle nichž stály další čtyři věže střežící východní vstup. Byla to dvojitá brána s vnější a vnitřní částí, z nichž se dochovala jen vnitřní; zůstaly dvě niky, v nichž pravděpodobně stály sochy, a výzdoba je střídmější než u Zlaté brány.

Brána vznikla ve 4. století spolu s Diokleciánovým palácem a obracela se na východ k Epetiu, dnešnímu Stobreči. V pozdní antice se nazývala Porta Orientalis. Pravděpodobně v 6. století byla ve strážním koridoru nad ní zřízena kaple svatého Apolináře. Brána byla zazděna a pohlcena pozdějšími stavbami, mimo jiné kostelem Dušica, a odhalena a znovu otevřena byla až při obnově po spojeneckém bombardování za druhé světové války.

Brána směřuje na východ k římskému městu Epetia, dnešnímu Stobreči. V 6. století byla v strážní chodbě nad ní zřízena kaple svatého Apolináře, zatímco uprchlíci ze Salony se usazovali uvnitř palácových hradeb. Naproti bráně, vedle městského trhu, stojí dominikánský klášter svaté Kateřiny Alexandrijské ze 13. století.

Brána se otevírá na východní straně starého města, vedle hlavního trhu a naproti dominikánskému klášteru svaté Kateřiny Alexandrijské ze 13. století. Odtud vede decumanus přes Pjacu k Železné bráně. Zachovala se jen vnitřní brána; vnější byla odstraněna při obnově v roce 1952.

Kaple svatého Apolináře byla postavena v 6. století ve strážní chodbě nad branou, jedna ze čtyř takových kaplí nad branami paláce. Barokní kostel Dušica, začleněný do brány, byl zničen při náletech během druhé světové války; brána byla poté v roce 1952 opravena.