Benedictine abbey in Vértesszentkereszt, Benediktinské opatství ve Vértesszentkeresztu, Maďarsko

Benediktinské opatství ve Vértesszentkeresztu je klášterní komplex, jehož zříceniny leží v lese severně od Gerencsérváru. Má bílé kamenné zdi a architektonické prvky z různých období. Zachované pozůstatky kombinují románský a raně gotický styl.

Klášter byl poprvé doložen v roce 1146 a zažil velké rozšíření na počátku 13. století pod patronátem mocného rodu Csáků. Vykopávky v letech 1964 až 1971 odkryly základy kostela a odhalily dlouhé období využívání místa.

Středověké listiny nazývaly místo Szent Kereszt, Udvarhely a Keresztur; název Vértesszentkereszt pochází z 19. století. Csák Miklós odkázal panství nejmladšímu synovi jako locus specialis, „udvarhely“, podle tehdejšího zvyku. Trojlaločný východní závěr presbytáře tvoří s hlavní apsidou jetelový kříž.

Zřícenina stojí na vyvýšenině v hustém lese asi 2 km severně od Gerencsérváru, přístupná z Oroszlány nebo Pusztavámu; cestu neznačí žádné tabule. Podle stavu z roku 2016 nebylo místo přístupné návštěvníkům, proto je vhodné před cestou ověřit vstup. Terén je nerovný a zarostlý.

Na konci 18. století nechala rodina Esterházyů přenést 24 vyřezávaných kamenných článků z opatství do umělé zříceniny ve své anglické zahradě v Tata. Nejkrásnější řezby jsou dnes v muzeu Kuny Domokos v Tata. Ve středověkých listinách se místo nazývalo Szent Kereszt, Udvarhely nebo Keresztur; jméno Vértesszentkereszt pochází až z 19. století.