Abaliget Cave, Krasová jeskyně v pohoří Mecsek, Maďarsko

Jeskyně Abaliget je jeskyně s potokem v šedém triasovém vápenci na svahu Bodó-hegy; její hlavní rameno dlouhé asi 466 m se navštěvuje s průvodcem a vstupní úsek 25–30 m je tak nízký, že se jím prochází sehnutý. Na stěnách jsou krápníkové útvary nazvané Koruna, Šikmá věž v Pise a Sloní hlava a hlavní rameno končí ve velkém sále Nagy Dóm, odkud ocelové schodiště stoupá 18 m do sálu Nagy-terem, objeveného v roce 1954.

Jeskyně byla objevena v roce 1768 a v roce 1941 postavena pod ochranu přírody. V roce 1921 se v literatuře objevil název Abaligeti-barlang. Vince Kölesi našel v úseku Knihovna lidskou rukou kladené kamenné stupně, které existovaly ještě na počátku 20. století, ale při úpravách v 50. letech zmizely. Velký sál byl objeven v roce 1954.

Název Paplika v starých záznamech označuje skalní dutinu; znala se i jako Nagy Paplika. Výzkum netopýrů začal roku 1923 a soupis Antala Gebhardta z roku 1934 zaznamenal 190 živočišných druhů, včetně slepého korýše Niphargus forelli gebhardti pojmenovaného po něm. Z vstupního sálu vytéká potok.

Zpřístupněná hlavní chodba měří asi 466 metrů a prochází se pouze s průvodcem; prvních 25–30 metrů je tak nízkých, že se jimi jde sehnutý. Úseky mimo prohlídkovou trasu vyžadují povolení ředitelství národního parku Duna-Dráva. Prohlídka končí v sále Nagy-terem, kam vede štíhlé schodiště z nerezové oceli, a vrací se stejnou cestou.

Asi 160 metrů od vchodu, naproti útvaru zvanému socha Floriána, napájí Floriánův pramen potok v jednom z nejširších sálů, kde dříve astmatici podstupovali léčebné pobyty. Potok vyvěrá u sifonového konce hlavní chodby, zhruba 40 metrů za otvorem Pekelné hrdlo.