Castra Ponte Navata, Starověká římská vojenská pevnost ve Visegrádu, Maďarsko

Castra Ponte Navata, v antice snad zvaný Pone Navata, je pozdně římská pevnost na vrchu Sibrik nad Visegrádem. Hradby silné 1,1 až 1,2 metru ohraničují nepravidelný, zhruba trojúhelníkový až kosočtverečný prostor o rozměrech kolem 114 na 130 metrů, s jedenácti podkovovitými bočními věžemi a třemi věžemi v nárožích ve tvaru vějíře. Uvnitř byly jen malé místnosti přiléhající k vnitřní straně hradby.

Pevnost byla postavena ve 4. století jako součást panonského limitu na ochranu východní hranice Římské říše. Později bylo místo upraveno a používáno jako maďarský hrad poté, co se region dostal pod jinou kontrolu.

Název Visegrád, poprvé doložený roku 1009, znamená „vysoký hrad“ a pochází pravděpodobně od slovanských osadníků z 9. století. Po maďarském záboru se opravené římské hradby staly hradem Visegrád, sídlem jedné z prvních uherských žup. Oltářní kameny a sochy nalezené v pevnosti jsou vystaveny v Šalamounově věži ve Visegrádu.

Místo je přístupné po značených stezkách na vrchu Sibrik, kde lze vidět základové kameny a obranné struktury. Noste pevnou obuv, protože terén je nerovný a archeologické pozůstatky jsou rozptýleny po svahu.

Ve věžovém nároží ve tvaru vějíře na severovýchodě našli archeologové cihly se jménem Terentia Duxa, velitele ve funkci do roku 371. Oltářní kameny a sochy z pevnosti jsou dnes vystaveny v Šalamounově věži ve Visegrádu. V jednom rohu lokality stojí soukromý dům.