Ferenc-hegyi Cave, Jeskynní systém v Budapešti, Maďarsko

Jeskyně Ferenc-hegyi je sedmou nejdelší jeskyní Maďarska a otevírá se na vrchu Ferenc-hegy ve II. obvodu Budapešti. Její chodby sledují úzké severozápadně–jihovýchodní pukliny a k nim kolmý systém v eocenním numulitovém vápenci a slínu, rozpuštěném termální vodou. Umělý vchod na Ferenchegyi út je uzavřen; starý průzkumný vchod před Törökvész út 63 byl zabetonován. Nejbludišťovější úseky se jmenují Harakiri, Csúszda a Kígyó-torok.

Dne 26. září 1933 odkryly kanalizační práce na Törökvész út úzkou dutinu. Lékárník Miklóssy Géza informoval Kadiće Ottokára, který přijel ještě téhož dne; Kessler Hubert a Budapesti Egyetemi Turista Egyesület ji prozkoumali a zaměřili, naměřili asi 500 m chodeb. Pozdější práce ztrojnásobily délku na 870 m. Starý vchod před domem Törökvész út 63 byl později zabetonován.

Jeskyně nese jméno podle vrchu Ferenc-hegy, v němž se otevírá. V literatuře se objevuje také jako Aragonit-barlang a Ferenchegyi aragonitbarlang, podle aragonitových útvarů uvnitř. Název Ferenc-hegyi-barlang byl poprvé použit v roce 1976.

Jeskyně je přístupná pouze se svolením ředitelství Národního parku Duna–Ipoly. Umělý uzavřený vstup leží na severní straně Ferenchegyi út u odbočky Őzgida utca; starý průzkumný vstup před Törökvész út 63 byl zabetonován. Čekejte úzké štěrbinovité chodby spíše než velké sály, při průměrné teplotě 9,9 °C.

Jeskyně byla objevena 26. září 1933, když se při prohlubování kanalizačního výkopu na ulici Törökvész objevila dutina; lékárník Miklóssy Géza ji prohlédl a zavolal Kadiće Ottokára, který přijel ještě téhož dne. Kessler Hubert a jeskyňáři z Budapesti Egyetemi Turista Egyesület ji poté zpřístupnili; tehdy byla dlouhá asi 500 m.