Tábor-hegyi Cave, Přírodní jeskyně v Budapešti, Maďarsko.

Jeskyně Tábor-hegyi se otevírá v nadmořské výšce 311 m na strmém, skalnatém východním svahu vrchu Tábor v Budínských vrších. Je druhou nejdelší jeskyní Maďarska vzniklou v triasovém dolomitu, po jeskyni Királylaki objevené v roce 2011. Chodby sledují ukloněnou tektonickou zlomovou plochu: vstupní nika vede do sálu dlouhého asi 5 m, pak do chodby 10 m, vedle je rovnoběžná 12 m dlouhá puklina. Vstup uzavírá železná mříž.

Jeskyně leží v triasovém dolomitu s pazourkem podél ukloněné tektonické plochy. Podle Schreiera Ference byl dolomit na křížení tektonických puklin rozdrcen a prosakující voda korozí rozšířila pukliny v dutiny. Horusitzky Henrik publikoval první krátký popis roku 1913; v srpnu 1919 jeskyni zaměřil Ottokár Kadić s Imre Somem a nakreslil půdorys, podélný a příčný řez.

Jeskyně se v literatuře objevuje pod mnoha názvy, mimo jiné Óbudai-barlang, Hármashatárhegyi-barlang a Farkastoroki-barlang; název Tábor-hegyi-barlang se používá až od roku 1976. V srpnu 1919 ji zaměřil Ottokár Kadić s Imre Somem za pomoci jeskynní výzkumné sekce turistického spolku Pannonia.

Nejsnazší je zeleně značená stezka Ω (zelená jeskyně) začínající u Erdőalja út: jeďte autobusem 137 a vystupte na zastávce Erdőalja út 43, pak se kousek vraťte k prvnímu značení. Z Hármashatárhegyi út u restaurace Fenyőgyöngye opusťte modrou trasu Národní modré stezky a přejděte na Fekete salak út se zeleným křížem, odkud odbočuje zelená stezka Ω. Vstup vyžaduje povolení ředitelství národního parku Duna–Ipoly a okolí zamřížovaného vchodu je zanedbané a plné odpadků.

Jeskyně se v literatuře objevuje pod mnoha názvy: Óbudai-barlang (1924), Hármashatárhegyi-barlang, Farkastoroki-barlang a Táborhegyi-sziklaüreg. Název Tábor-hegyi-barlang byl poprvé použit až v roce 1976. Ottokár Kadić ji v srpnu 1919 zaměřil spolu s Imre Somem poté, co mu Imre Gábor Bekey ukázal místo.