Bakonybél Abbey, Benediktinský klášter v Bakonybélu, Maďarsko

Opatství Bakonybél je benediktinský klášter s barokním kostelem s rokokovými dekorativními prvky a velkým oltářním obrazem. Komplex zahrnuje hlavní svatyni, připojené křížové chodby, obytné prostory pro mnichy a podpůrné stavby uspořádané kolem nádvoří.

Gunther, durynský šlechtic a příbuzný královny Gisely, žil kolem roku 1018 jako poustevník u Veszprému a přiměl krále Štěpána I. k založení kláštera. Založení se datuje do let 1016–1020; Gunther byl prvním opatem a nejstarší autentická listina pochází z roku 1086 za krále Ladislava I. Klášter z období Arpádovců byl po roce 1548 opuštěn a barokní kostel a klášter byly postaveny v letech 1759–1782.

Klášter je závislou komunitou arciopatství Pannonhalma v maďarské benediktinské kongregaci; pět mnichů složilo věčné sliby a tři dočasné. Patronem je svatý Mořic a komunita zachovává benediktinský denní řád v pohoří Bakony.

Klášter stojí v Bakonybélu v pohoří Bakony a vede k němu místní silnice; okolí kostela a křížové chodby je rovné. Vedle kostela je moderní přijímací budova a výstava. Komunita patří k maďarské benediktinské kongregaci pod arciopatstvím Pannonhalma, proto je v posvátných prostorech vhodné přiměřené oblečení a chování.

Klášter vznikl poté, co Gunther, durynský šlechtic a příbuzný královny Gisely, v roce 1037 přesvědčil krále Štěpána I., aby svůj královský dvůr proměnil v klášter zasvěcený svatému Mauriciu. Benátčan Gerard, vychovatel Štěpánova syna Emericha, předtím sedm let žil jako poustevník v nedaleké kapli.