Inishvickillane, Ostrov a hora v hrabství Kerry, Irsko

Inishvickillane je skalnatý ostrov a hora v hrabství Kerry, součást skupiny Blasket Islands u západního pobřeží Irska, dosahující výšky kolem 135 metrů. Terén obsahuje pozůstatky raně křesťanské kamenné oratoře, starého hřbitova a stopy po bývalých kamenných přístřešcích.

Inishvickillane byl v 19. a na počátku 20. století přerušovaně obydlen jednou nebo několika rodinami; rodina Ó Dalaigh z Dún Chaoin zde zanechala kamennou chatu s mřížovými okny. V roce 1974 ostrov koupil Charles J. Haughey a v roce 1980 na něj přivezl stádo jelenů evropských. V roce 1989 jako Taoiseach navrhl přeměnit ostrovy Blasket na národní park; plán byl v roce 1998 prohlášen za protiústavní.

Obyvatelé Blasketů jí říkali „The Inis“ a jméno Inis Mhic Aoibhleáin znamená „ostrov Mac Killana“. Patřila rodině Ó Dalaigh z Dún Chaoin, jejíž členové sem dodnes v létě přeplouvají pást ovce. Robin Flower zaznamenal tvrzení ostrovanů, že půda je příliš úrodná pro brambory, ale vhodná pro zelí a cibuli, a že se zde kdysi pěstoval tabák.

Inishvickillane je v soukromém vlastnictví a neobydlený, bez trajektového spojení, přístaviště a zázemí pro návštěvníky; výlety z Dingle nebo Ventry se tohoto ostrova netýkají. Rodina Ó Dalaigh z Dún Chaoin sem stále v létě přeplouvá pást ovce a Haughey zde v roce 1980 vysadil jeleny evropské, takže k vylodění je třeba svolení majitele. Zříceniny oratoře, hřbitov, leacht a posvátná studna stojí na jihovýchodním konci.

Oghamský kámen nalezený na místě oratoře v roce 1902 je jedním z nejstarších příkladů irského písma a je nyní uložen na Trinity College Dublin. Jeho objev na tak odlehlém ostrově naznačuje, že místo mělo kdysi dosah daleko za svou izolovanou polohou.