Zuttiyeh, Archeologická jeskynní lokalita v Horní Galileji, Izrael

Zuttiyeh, zvaná též Jeskyně lupičů nebo Jeskyně lebky, je pravěká lokalita na vápencovém útesu nad Nachal Amud v Horní Galileji v Izraeli. Vstup míří na jihozápad; sál je 18 m široký a 19 m hluboký, asi 30–40 m nad dnem wádí. Ve stejném útesu jsou další tři jeskyně s pravěkými pozůstatky.

První vědecké vykopávky proběhly ve 20. letech 20. století a odhalily důkazy o raném lidském osídlení v regionu. Pozdější práce potvrdily, že lokalita byla využívána v několika pravěkých obdobích.

Jeskyně se nazývá Mugharet el-Zuttiyeh, „jeskyně lupičů“, a také jeskyně lebky podle nálezu z roku 1925. Lebka je uložena v Rockefellerově muzeu ve východním Jeruzalémě, odlitek je vystaven v Izraelském muzeu. Jeskyně sama není veřejnosti přístupná.

Jeskyně není přístupná veřejnosti a lze ji vidět jen zvenčí; její vchod míří k jihozápadu, asi 30–40 m nad korytem Nachal Amud. Lebka je uložena v Rockefellerově muzeu ve východním Jeruzalémě a odlitek je vystaven v Izraelském muzeu.

Zkamenělá lidská lebka nalezená zde v roce 1925 je jedním z nejstarších lidských ostatků objevených v západní Asii. Je stále známá jako Galilejský člověk, ačkoli výzkumníci nadále diskutují o jejím přesném místě v lidské evoluci.