HaYonim Cave, Archeologická jeskyně v Galileji, Izrael

Jeskyně HaYonim se otevírá ve vápencovém útesu na severozápadním svahu hory Har Gamal, asi 250 m nad mořem v Horní Galileji. Tvoří ji dva neporušené a dva erodované krasové sály, pátý naznačují stopy po řícení a skvrny brekcie. Ve stěně jsou dva tmavé otvory: větší trojúhelníkový s kovovou mříží při spodní hraně a menší zaoblený nalevo od něj. Od vchodu k dnu vádí sestupují dvě umělé terasy osázené olivovníky.

Osídlení začalo ve středopaleolitickém mustérienu před 250 000–100 000 lety, s levalloiskými úštěpy, ranou čepelovou technologií a ohništi. Rytina běžícího koně datovaná 40 000–18 500 BP, možná levantinský aurignacien kolem 28 000 BP, je považována za první umělecký předmět levantinského mladého paleolitu. Natufské skupiny obývaly jeskyni asi před 12 000 lety; od 7. století ji pastýři používali hlavně v zimě a spalováním hnoje vytvořili 3 m silnou vrstvu popela.

Hebrejský název jeskyně, Me'arat HaYonim, znamená „jeskyně holubů“. Její natufská vrstva, stará přibližně 11 000 až 14 000 let, obsahovala hroby se šperky a kostěnými nástroji a v jednom z nich byly téměř úplné ostatky dvou psů. Tři depoty u severní stěny obsahovaly čedičové tlouky, napůl opracovaná hovězí žebra a křemencové otloukače s mnoha zubovými korálky.

Jeskyně leží na severozápadním svahu hory Har Gamal, asi 13 km východně od Akkonu a středomořského pobřeží, přibližně 2 km jihovýchodně od kibucu Pelech. Od vchodu k dnu údolí sestupují dvě umělé terasy osázené olivovníky. Výzkumy v letech 1965–1971, 1974–1979 a 1992–2000 odkryly v jednom sále 150 m².

Nástěnná rytina běžícího koně, datovaná do období před 40 000 až 18 500 lety, snad z levantského aurignacienu kolem 28 000 BP, je uložena v Izraelském muzeu. Považuje se za první umělecký předmět nalezený v kontextu levantského mladého paleolitu.