Hospitaller commandery of Saint-Jean-d'Acre, Středověké opevnění v Akkonu, Izrael

Komenda johanitů v Saint-Jean-d'Acre je středověké opevnění v Akkonu v Izraeli. Stavba se soustředí kolem velkého nádvoří obklopeného arkádami, s hlubokými studnami a mělkými nádržemi na vodu, zatímco severní křídlo obsahuje klenuté místnosti obehnané silnými vnějšími zdmi.

Komenda vznikla po přesunu johanitů k severní hradbě 12. století a poprvé je doložena roku 1149 stavbou kostela svatého Jana. Saladín dobyl Akko roku 1187; po franském znovudobytí roku 1191 se komenda, protože Jeruzalém byl ztracen, stala sídlem řádu. Stavební kampaň od konce 12. do 13. století přidala křídla a patra, až město roku 1291 padlo.

V severovýchodním a jihovýchodním rohu refektáře, dvoulodní síně o rozměrech 44 × 22 m v jižním křídle, se dochovaly dvě konzoly s fleur-de-lys, znakem francouzských králů. Ludvík VII. přijal fleur-de-lys během druhé křížové výpravy (1147–1149) a exemplář z Akkonu může souviset s jeho návštěvou v roce 1148. Sál je často chybně nazýván kryptou johanitů.

Komplex se dělí na čtyři samostatně přístupné části: muzeum v Grand Manoir pod úrovní ulice, Starý serail jako kulturní centrum, muzeum Vězňů podzemí v osmanské horní pevnosti a Diwan-Chan, umělecké muzeum na předním dvoře. Ulice kolem citadely a Starého serailu leží sedm až osm metrů nad středověkou úrovní, nejvýše v akkonském starém městě. Grand Manoir je z větší části pod dnešní ulicí a vede k němu schodiště.

Velký sál jižního křídla o rozměrech přibližně 44 × 22 metrů je často chybně nazýván „kryptou rytířů sv. Jana“; ve skutečnosti jde o refektář zaklenutý žebrovými klenbami vysokými kolem 10 metrů na třech masivních pilířích. Dvě konzoly v jeho rozích nesou fleur-de-lys, znak francouzských králů, který přijal Ludvík VII. během druhé křížové výpravy, snad ve spojení s jeho návštěvou Akkonu v roce 1148.