Eastern Highlands moist deciduous forests, Ekoregion vlhkých opadavých lesů ve středovýchodní Indii

Východní vysočinné vlhké opadavé lesy jsou lesní oblast rozprostírající se přes sedm států ve středovýchodní Indii. Krajina zahrnuje pobřežní oblasti, zvlněné kopce a plošiny, které přecházejí z jednoho typu terénu do druhého napříč regionem.

WWF vymezil tento ekoregion kódem IM0111 na ploše 341 100 km² v státech Ándhrapradéš, Čhattísgarh, Džhárkhand, Madhjapradéš, Maháráštra, Urísa a Telangána. Lesy závisí na monzunu z Bengálského zálivu; Východní Gháty vytvářejí srážkový stín, který zcela uzavírá sušší severní suché lesy uvnitř vlhké zóny. Z původního prostředí zůstalo asi 25 % a 31 chráněných území o rozloze 13 540 km² chrání přibližně 4 % nedotčeného lesa.

Název ekoregionu se změnil: WWF a starší mapy mluví o vlhkých listnatých lesích východních vysočin, dnes je znám jako vlhké listnaté lesy východního Dekánu (kód IM0111). Lesům dominuje sal (Shorea robusta), strom, který místní komunity využívají na dřevo, palivo a listy sloužící jako talíře. V okrese Bastar dosud přežívá divoká populace vzácného buvola indického (Bubalus arnee).

Ekorregion se rozkládá přes sedm států, proto je vhodné zvolit základnu u konkrétní rezervace. Národní park Simlipal v Uríse je s 2 550 km2 největším chráněným územím; Kawal (1 080 km2) a Indravati (1 150 km2) leží dále na západ. Do 31 chráněných území spadají jen asi 4 % nedotčeného prostředí, takže vstupních bodů je málo a jsou roztroušené. Lesy závisí na monzunových větrech z Bengálského zálivu, proto počítejte s dešti od června do září.

Jediným endemickým savcem tohoto ekoregionu je vrápenec Hipposideros durgadasi, jeskynní druh, který nežije nikde jinde. V okrese Bastar navíc přežívá divoká populace vzácného buvola arni (Bubalus arnee).