Casa Guidi, Muzeum v domě ve Florencii, Itálie

Casa Guidi zaujímá piano nobile paláce z 15. století, který tvoří ostrý klín mezi via Mazzetta a via Maggio a obrací se k piazza San Felice. Fasáda přetvořená v 19. století má čtyři podlaží a sedm os, po stranách dva zvětralé kamenné štíty s erbem Ridolfiů. Nad portálem je pamětní deska, kterou složil Niccolò Tommaseo a která byla osazena roku 1861. Ve čtyřicátých letech 19. století byly místnosti bytu propojeny přes dvě sousední budovy.

Palác postavili v 15. století Ridolfiové; po Pucciho spiknutí roku 1575 jej Cosimo I. de' Medici zkonfiskoval a daroval řádu svatého Štěpána a roku 1650 jej koupil admirál Camillo Guidi. Roku 1847 si Robert a Elizabeth Barrett Browningovi pronajali piano nobile, kde se roku 1849 narodil syn Pen a kde napsala „Casa Guidi Windows“ (1851) před svou smrtí roku 1861. Pen dům koupil roku 1893; newyorská Browning Foundation získala byt roku 1971 a roku 1993 přešel na Eton College.

Domácnost Browningových byla centrem britské společnosti ve Florencii, i když dům Theodosie Trollopeové byl považován za volnější; dcera Trollopeových si hrála s Penem Browningem. Elizabethina báseň „Casa Guidi Windows“ z roku 1851 nese název podle oken budovy, z nichž básnířka sledovala demonstrace v roce 1847 a návrat Habsburků-Lotrinských v roce 1848. Klavír, na který Pen cvičil, stojí dosud v ložnici.

Casa Guidi je veřejnosti otevřena v pondělí, středu a pátek od 15:00 do 18:00, a to od dubna do listopadu; vstup je zdarma, ale dary jsou vítány. Byt se nachází v piano nobile, takže je třeba počítat se schody. Když jej nevyužívají studenti Etonu, pronajímá se přes Landmark Trust jako rekreační bydlení.

Pamětní desku nad portálem umístila florentská obec v roce 1861, kdy Elizabeth Barrett Browningová zemřela; text, který napsal Niccolò Tommaseo, nazývá její verše zlatým prstenem mezi Itálií a Anglií. Dva zvětralé kamenné štíty na průčelí dosud nesou erb rodiny Ridolfiů, která dům postavila.