San Francesco, Novogotický kostel ve Florencii v Itálii

San Francesco je novogotický kostel postavený v roce 1887 architektem Vincenzem Michelim. Štítová fasáda má trojúhelníkové završení s visutými slepými oblouky, mramorový portál a lunetu od Quinta Martinho zobrazující svatého Františka při přijímání stigmat. Uvnitř jsou dvě lodě zakryté přiznanými dřevěnými vazníky, podél hlavní lodi jsou slepé lomené oblouky na vyřezávaných hlavicích.

Vincenzo Micheli navrhl kostel v novogotickém stylu; dokončen byl roku 1887 pro karmelitky ze Santa Maria Maddalena dei Pazzi, které opustily svůj klášter v Borgo Pinti. Roku 1928 převzali klášter františkáni a dali kostel rozšířit podle návrhu svého spolubratra Raffaella Franciho. Dne 15. dubna 1930 se stal arcibiskupským dekretem farností, roku 1932 byl vysvěcen a roku 1971 prošel poslední obnovou s otevřením nových prostor a novou podlahou.

Název pochází od františkánů, kteří v roce 1928 převzali klášter a kostel rozšířili. Nad mramorovým portálem je luneta od Quinta Martinho zobrazující svatého Františka při přijímání stigmat a nad ní štít s bustou anděla uprostřed. V přilehlém klášteře je uložen archiv Menších bratří observantů toskánské provincie.

Kostel stojí na Piazza Savonarola severně od historického centra Florencie. Vstupuje se z náměstí mramorovým portálem; uvnitř obě lodi zakrývají přiznané dřevěné vazníky a varhany se 44 registry stojí na dvou protilehlých cantoriích po stranách oltáře. Presbyterium je moderní, za ním vedou arkády do baptisteria.

Obě lodi jsou zakryty přiznanými dřevěnými vazníky a varhany postavené firmou La Frescobalda v letech 1988-89 stojí na dvou protilehlých cantoriích po stranách oltáře, mají 44 rejstříků na dvou manuálech a pedálu. Mramorový portál nese lunetu od Quinta Martinho zobrazující svatého Františka při přijímání stigmat.