Roman cisterns, Římský systém skladování vody ve Fermu v Itálii.

Římské cisterny jsou podzemní komplex pod centrem Ferma sestávající z několika propojených komor, které kdysi skladovaly vodu pro starověké město. Stavba ukazuje římské inženýrské metody používané ke sběru a uchování vody v jednom jednotném systému.

Cisterny se obvykle datují kolem roku 40 n. l. podle zlomku střešní tašky na jedné stěně s razítkem stavitele působícího v těch letech (CLODI AMBROSI); někteří badatelé je kladou až na konec 1. století př. n. l. Podzemní stavba zaujímá přibližně 2200 metrů čtverečních a tvoří ji třicet komor ve třech paralelních řadách, v nichž se shromažďovala dešťová voda pro rozvod ve městě. Až do roku 1980 sloužilo šest sálů k jímání vody pro spotřebu Ferma, přiváděné z pramenů pohoří Sibillini.

Název „Cisterne Romane“ je označení, které objektu dávají místní; dnes se do něj vstupuje přes Museo Civico Archeologico v bývalém dominikánském klášteře. Šest ze třiceti komor až do roku 1980 jímalo vodu z pramenů pohoří Sibillini, ostatní byly zbaveny staletého nánosu kolem roku 1960. Menší obdobná stavba Piccole Cisterne nese část Palazzo Comunale na Piazza del Popolo.

Cisterny se nacházejí pod zemí a lze je navštívit pouze s průvodcem, který vychází z nedalekého muzea. Návštěvníci by měli být připraveni na nerovný terén a vlhké podmínky v podzemních komorách.

Ještě do roku 1980 sbíralo šest z třiceti komor vodu pro zásobování Ferma, přiváděnou z pramenů v pohoří Sibillini. Ostatní byly kolem roku 1960 zbaveny staletých nánosů a odhalily po dvou tisících let téměř neporušenou stavbu. Dosud je vidět patnáct větracích a kontrolních šachet.