San Bartolomeo, Kolegiátní kostel v Bussetu, Itálie.

San Bartolomeo je kolegiátní kostel na severovýchodním nároží náměstí piazza Giuseppe Verdi v Bussetu, postavený z cihel v gotických a rokokových formách. Fasádu dělí opěrné pilíře na tři části, uprostřed je velký portál orámovaný dvěma terakotovými rámy připisovanými dílně Jacopa de Stavolis, nad ním rozeta. Uvnitř oddělují mnohostranné pilíře tři lodě a deset bočních kaplí, se štuky rokoka od Fortunata Ruscy a Carla Bossiho (1753–1754).

Ve středověku zde stál malý kostel zasvěcený San Niccolò. V roce 1336 dal markýz Oberto III. Pallavicino, poté co se Busseto stalo hlavním městem pallavicinského státu, postavit větší chrám zasvěcený svatému Bartoloměji, který byl vysvěcen v září 1340. V roce 1436 jej papež Evžen IV. bulou povýšil na kolegiátní kostel a následujícího roku začala stavba gotické budovy dvojnásobné velikosti, prosazená markýzem Rolandem il Magnifico. Po vzniku diecéze Fidenza v roce 1601 ztratil mnohá jurisdikční práva.

První kaple vpravo, původně zasvěcená svatému Antonínu Poustevníkovi a dnes Nanebevzetí Panny Marie, má mramorový oltář z 19. století s oltářním obrazem Nanebevzetí, který namaloval Giovanni Evangelista Draghi v roce 1704. Na stěnách visí dva obrazy: Madona s dítětem a svatými Františkem a Klárou od Camilla Procacciniho kolem roku 1611 a Ježíšek se svatými Bernardinem Sienským, Antonínem Paduánským a Františkem z Pauly, který vytvořil Clemente Ruta v letech 1734 až 1741.

Kostel stojí na via Roma 123 na severovýchodním nároží piazza Giuseppe Verdi, hlavní vchod míří na západ a apsida na východ. V roce 1876 byla snížena podlaha, aby se prodloužily pilíře, ale práce byly přerušeny, aby neohrozily stabilitu stavby – dávejte pozor na prahy. Najděte mramorovou desku z roku 1584 vsazenou do opěrného pilíře vpravo od hlavního portálu.

Do opěrného pilíře vpravo od hlavního portálu je vsazena mramorová deska z roku 1584, která připomíná setkání císaře Karla V. s papežem Pavlem III. v Bussetu roku 1543. Presbyterium a apsida si zachovaly gotické klenby z 15. století s cihlovými žebry a fresky Utrpení Krista, které roku 1942 namaloval Giuseppe Moroni.