San Francesco Convent, Františkánský klášter ve Fiesole v Itálii

Klášter San Francesco je františkánský klášter ve via San Francesco na západním okraji historického centra Fiesole. Kostel přestavěl Giuseppe Castellucci v letech 1905-1906 v novogotickém stylu; má štítové průčelí z kamenných bloků, kruhové okno a předsazený portál s freskou svatého Františka. Uvnitř je jediná loď pod hrotitou valenou klenbou rozdělena na čtyři pole se čtyřmi bočními oltáři; vpravo leží klášter, jehož vstupem je freskami zdobený oblouk a který obklopují tři křížové chodby.

Na místě nad etruskou akropolí Fiesole stál hrad zničený Florencií v roce 1125. Augustiniánské jeptišky od roku 1225 budovaly klášter a v roce 1352 jej opustily. Roku 1399 přišli františkáni; s bratrem Giovannim da Stroncone a financováním od Guida del Palagio založili konvent a roku 1407 jej plně získali. Bernardin Sienský byl v roce 1418 gardiánem. Zrušen 1810, znovu otevřen 1870.

Klášterní kostel uchovává quattrocentovou fresku svatého Františka v lunetě předsazeného portálu a terakotovou Madonu s dítětem od Prima Agliettiho z roku 1907 na levém bočním portálu, vytvořenou podle vzorů Giovanniho Pisana. Uvnitř oltáře nesou Mystický sňatek svaté Kateřiny od Cenniho di Francesco z konce 14. století a Piero di Cosimo, Spor o neposkvrněné početí, zvaný Pala di Fiesole.

Klášter stojí na západním okraji historického centra Fiesole ve via San Francesco, nedaleko katedrály San Romolo a bývalého kostela Sant'Alessandro. Vstup do kláštera je obrácen k náměstí a prochází freskami zdobeným obloukem; dveře kostela jsou v průčelí. Největší křížová chodba má čtyřstranný portikus s křížovými klenbami.

Knihovna uchovává vzácnou sbírku patristických děl, která přitahuje badatele z celé Itálie, kteří studují raně křesťanské spisy. Tyto texty je obtížné najít jinde, což z kláštera činí nečekaný cíl teologického bádání.