Santa Maria ad Martyres, poustevna v Ripafratta, San Giuliano Terme, Itálie

Santa Maria ad Martyres, zvaný též Rupecava, je augustiniánská poustevna postavená kolem řady přírodních jeskyní na kopcích Ripafratta. Jednolodní kostel Santa Maria je v troskách a uchovává oltář z roku 1735, roh podlahové mozaiky a zlomky fresek z 16. století; z obou klášterních budov zbyly jen trosky. První jeskyně naproti vchodu sloužila mnichům jako refektář a později jako sýpka.

Podle tradice postavil poustevník Vilém z Malevalu osamělé obydlí na místě pohanského kultu; na hoře Pisano jsou poustevníci doloženi již od 4. století. Poustevna byla vysvěcena roku 1214. V roce 1749 dal generál augustiniánů klášter zrušit a jeho majetek převést do San Nicola v Pise; zůstali jen otec Luigi Cervelli a laický bratr. V roce 1801 bratři ze San Nicola prodali Rupecavu rodině Roncioni a poustevník tam žil až do poloviny 19. století.

Kult Madony di Rupecava, dřevěné Madony s Dítětem datované kolem roku 1340 a po restaurování v roce 2000 připisované Andreovi Pisanovi, se rozšířil v dolním Valdiserchio až do Pisy a Lukky. 8. září, na Narození Panny Marie, se v poustevně slouží několik mší. 14. srpna plní obyvatelé Ripafratty slib z roku 1846 po zemětřesení a ve 13 hodin, v hodinu otřesu, zpívají laudu.

Ke komplexu vedou stezky na kopcích Ripafratta nad Molina di Quosa; kostel a klášter jsou v troskách a na soukromém pozemku, takže přístup není zaručen. Zachovaný kostel má oltář z roku 1735, fragment podlahové mozaiky a zbytky fresek z 16. století. Madonna di Rupecava, dřevěná socha Panny Marie s Dítětem v životní velikosti datovaná kolem roku 1340 a připisovaná Andreovi Pisanovi, je dnes uložena v pieve v Ripafrattě.

Dřevěná madona z Rupecavy, socha Panny Marie s dítětem v životní velikosti z doby kolem roku 1340, po restaurování v roce 2000 připisovaná Andreovi Pisanovi, byla léta pokryta křiklavým nátěrem, který nanesli místní věřící, aby ji ochránili před zanedbáním. Dnes je uložena v pieve v Ripafrattě.