Monastero dei Santi Gervasio e Protasio, Cisterciácký klášter v San Giacomo di Veglia, Itálie.

Klášter dei Santi Gervasio e Protasio sídlí ve dvou proti sobě stojících barchesse bývalé vily Calbo Crotta v San Giacomo di Veglia, zakoupených roku 1909 díky odkazu. Na vnitřních průčelích se střídají půlkruhové oblouky s dórskými polosloupy pod širokým kladím; malá obdélná okénka podkroví se na krátkých stranách obrácených do ulice mění v oválná. Pro podobnost s „Barconem“ ve Vedelagu jsou stavby připisovány Giorgiu Massarimu.

Baldovino, děkan bellunské kapituly, daroval 13. května 1212 kostel svatých Gervasia a Protasia donně Aceze výměnou za libru kadidla pro katedrálu na svátek svatého Martina. V roce 1379 byla papežskou bulou Urbana IV. klášter postoupen opatství Follina. Požár jej roku 1493 téměř zničil a napoleonské edikty jej v letech 1810–1818 zrušily. V roce 1909 se poslední jeptišky přestěhovaly do dvou barchesse s arkádami v San Giacomo di Veglia.

Klášter nese jména svatých Gervasia a Protasia, jimž byl zasvěcen kostel v Bellunu, když jej 13. května 1212 předal Baldovino, děkan katedrální kapituly, donně Aceze výměnou za libru kadidla pro katedrálu o svátku svatého Martina. Podle tradice se oba světci jedné noci zjevili a zahnali dva mladíky, kteří chtěli napadnout jeptišky v dormitáři; dvě malé obrazy patronů to místo dodnes připomínají. Komunita se i nadále podílí na životě farnosti.

Klášter se nachází v klidné oblasti na okraji a je přístupný pěšky nebo autem. Návštěvníci by měli očekávat skromné vybavení a chovat se ohleduplně k aktivní komunitě.

Klášter původně stál v Bellunu, než byl kvůli různým obtížím přemístěn na své současné místo. Tento přesun před více než stoletím z něj činí místo, které si zachovalo své historické kořeny na jiném místě.