Diaccia Botrona Nature Reserve, Přírodní rezervace poblíž Castiglione della Pescaia, Itálie

Padule di Castiglione je přírodní rezervace poblíž Castiglione della Pescaia s rozsáhlými mokřadními oblastmi, které poskytují útočiště ptákům, rybám a rostlinám. Krajina zahrnuje mělkou vodu, rákosové porosty a pobřežní linie, které společně tvoří složitý přírodní systém.

Rezervace chrání část někdejšího jezera Prile, které pokrývalo planinu Maremma a bylo z velké části vysušeno kanalizačními pracemi zahájenými za Habsburko-Lotrinků v 18. století; Petr Leopold Toskánský je zahájil roku 1766. Území bylo 22. května 1991 vyhlášeno mokřadem Ramsar a 27. února 1996 rozhodnutím č. 17 provincie Grosseto zřízeno přírodní rezervací.

Název spojuje dvě části mokřadu, Diacciu a Botronu. Na západním okraji stojí Casa Rossa Ximenes, kterou v 18. století postavil jezuitský matematik Leonardo Ximenes pro odvodňovací práce; dnes v ní sídlí návštěvnické centrum a multimediální muzeum o flóře, fauně a historii mokřadu. Na Isola Clodia zůstaly středověké zříceniny opatství San Pancrazio al Fango.

Rezervace se rozkládá mezi řekou Bruna a pobřežním borovým lesem podél silnice Castiglione della Pescaia–Marina di Grosseto, na území obcí Grosseto a Castiglione della Pescaia. Návštěvnické centrum a multimediální muzeum sídlí v Casa Rossa Ximenes, kterou v 18. století postavil Leonardo Ximenes na západním okraji Diaccia Botrona. U Bruny zůstává sladkovodní mokřad, zbytek je brakická laguna.

Rezervace je nejvýznamnější mokřad v Toskánsku pro zimující kachny; hnízdí zde také volavky a moták pochop. Název pochází ze dvou částí: oblastí Diaccia a Botrona.