Temple of Janus, Archeologické naleziště v Římě, Itálie

Janův chrám je nejsevernější ze tří sousedících republikánských chrámů na západní straně Fora Holitoria, v oblasti kostela San Nicola in Carcere. Zachovalo se sedm tufových sloupů s architrávem vestavěných do pravé strany kostela a dva volně stojící sloupy u Marcellova divadla. Chrám měřil asi 26 na 15 metrů a měl iónský hexastylový pronaos.

Gaius Duilius nechal chrám postavit ve 3. století př. n. l. po římském vítězství u Mylae roku 260 př. n. l., pravděpodobně nad starší svatyní. Senátu prý bylo zakázáno se tam scházet a zasvěcení se slavilo o Portunaliích 17. srpna. Augustus zahájil obnovu, kterou Tiberius dokončil 18. října 17 n. l. a doplnil sochou Januse od Skopase či Praxitela.

Výroční svátek chrámu se konal o Portunaliích 17. srpna, v den prvního zasvěcení; poté co Tiberius 18. října 17 n. l. dokončil obnovu, byl svátek přesunut na říjen. Senátu prý bylo zakázáno zde zasedat, protože dekret vysílající Fabie k obléhání Vejí byl přijat v chrámu Janově.

Sedm tufových sloupů s architrávem je vestavěno do pravé boční zdi kostela San Nicola in Carcere, takže nejlepší pohled je zvenku podél této strany kostela; dva další sloupy stojí volně u Marcellova divadla. Uvnitř kostela jsou pod dnešní podlahou vidět tufové sloupy chrámu.

Ruiny nejsou samostatnou památkou: sedm tufových sloupů s architrávem je vestavěno do pravé strany kostela San Nicola in Carcere a dva další stojí volně u Marcellowa divadla. Senát zde prý nesměl zasedat, protože jeho rozhodnutí poslat Fabie k obléhání Vejí bylo přijato v chrámu Janově.