San Rocco, Barokní kostel v Turíně, Itálie

San Rocco je barokní kostel ve via San Francesco d'Assisi v Turíně, postavený na osmibokém půdorysu; kupole a tambur zůstaly nedokončené. Průčelí sevřené mezi sousedními domy bylo přestavěno roku 1890 podle návrhu inženýra Carla Velasca, se dvěma řády pilastrů a v nikách po stranách vchodu sochami San Rocco a Sant'Espedito osazenými roku 1924. Uvnitř dvacet sdružených sloupů nese kladí, tambur a lucernu a v osmiboké kupole s freskami se otvírá osm oken.

Stavba začala v roce 1667 pod vedením architekta Francesca Lanfranchiho poté, co bratrstvo San Rocco přerostlo své předchozí sídlo. Tato nová budova dala rostoucí skupině vyhrazený prostor pro jejich setkání a náboženský život.

Bratrstvo nese jméno svatého Rocha, vzývaného proti moru, a jeho zakládající úkol: pohřbívat opuštěná těla. Roku 1620 odjeli někteří bratři do Arles pro relikvii světce, která byla později uložena v křišťálové urně darované Marií Kristinou Savojskou pod oltářní mensou. V podzemní kapli připomínají nápisy na stěnách měšťanské a obchodnické rodiny, které tam byly pohřbeny.

Průčelí je sevřeno mezi sousedními domy na Via San Francesco d'Assisi; hledejte dvě niky se sochami San Rocco a Sant'Espedito, osazenými roku 1924. Kopule a tambur zůstaly nedokončené. Interiéru dominuje osmiboká kopule s osmi okny, nesená dvaceti sdruženými sloupy.

Roku 1620 přivezlo bratrstvo z Arles relikvii svatého Rocha, uloženou v křišťálové urně darované Madam Royale Marií Kristýnou pod oltářní mensou. Bratři také pohřbívali opuštěná těla: v podzemní kapli leží pařížská švadlena vytažená z Pádu a zámožné rodiny, jejichž náhrobní nápisy zůstaly na stěnách.