San Bortolo, Budova kostela ve Vicenze, Itálie.

San Bortolo, kostel a klášter San Bartolomeo, stál za branou Pusterla ve Vicenze; dochovala se jen křížová chodba, dnes součást městské nemocnice. Kostel byl od poloviny 15. století téměř celý přestavěn, chodbu upravil pravděpodobně Lorenzo da Bologna a zvonici kolem roku 1540 zvýšili Giovanni da Porlezza a Girolamo Pittoni z dílny Pedemuro. Oltáře zdobily deskový obraz Cimy da Conegliano z roku 1489, tři obrazy Bartolomea Montagny a Buonconsigliovo Oplakávání z roku 1495.

Malý kostel zasvěcený svatému Bartoloměji je doložen na počátku 13. století; roku 1217 apoštolský administrátor Nicolò Maltraversi požehnal jeho základní kámen mimo Vicenzu. V 30. letech 13. století jej převzali regulární kanovníci Sant'Agostino a roku 1443 papež Evžen IV. svěřil klášter lateránským kanovníkům, kteří kostel a křížovou chodbu přestavěli. Křížová chodba se dochovala jako součást městské nemocnice ve Vicenze.

Název San Bortolo pochází od svatého Bartoloměje, patrona kostela. Návštěvníci mohou stále cítit přítomnost kláštera v prostorech, které kdysi obývaly náboženské komunity.

Kostel se nachází centrálně ve Vicenze a je přístupný přes hlavní městské trasy. Návštěvníci by si měli předem ověřit, zda je budova otevřená, protože přístup může být omezen.

Budova ukazuje vzácnou kombinaci architektury kostela a kláštera v jedné stavbě, což odráží náboženský životní styl regionu. Tato dvojí funkce jako místo modlitby a učení byla pro Vicenzu typická, ale dnes je zřídka vidět.