San Nicolò e Santissimo Salvatore, Barokní kostel v Militello in Val di Catania, Itálie

San Nicolò e Santissimo Salvatore je barokní kostel v Militello in Val di Catania s bohatě zdobenými vnitřními prostory. Budova má centrální loď lemovanou několika kaplemi, s mramorem a zdobným štukem na stěnách a oltářích.

Základní kámen byl položen 6. prosince 1721, 28 let poté, co zemětřesení ve Val di Noto roku 1693 zničilo starší mateřský kostel San Nicolò il Vecchio. Girolamo Palazzotto navrhl pouze první řád průčelí dokončený roku 1750; Francesco Battaglia roku 1765 přidal druhý řád a zvonici s kupolí orientálního stylu. Kostel byl otevřen bohoslužbám roku 1740 a na konci 19. století přibyl transept a apsida.

Kostel uchovává díla přenesená ze zničeného San Nicolò il Vecchio, například mramorový oltář ze 17. století v kapli Santa Rita a starý hlavní oltář, znovu použitý v centrálním portálu. Kaple měnily patrony: ze Sant'Andrea se stal San Gerardo Maiella, jehož život roku 1921 namaloval Giuseppe Barone.

Průčelí je obráceno do ulice, hlavní portál lemují sdružené sloupy a boční dveře se nazývají del sole a della luna. Interiér má půdorys latinského kříže se třemi loděmi na dvanácti iónských pilířích, vyplatí se projít i boční lodě. Po zemětřesení Santa Lucia v roce 1990 prošel kostel dlouhými pracemi na statickém zpevnění a restaurování.

Kupole vyzdvižená roku 1904 na vysokém tamburu s okny byla první železobetonovou stavbou východní Sicílie a měří 30 metrů. Její model získal první cenu na Mezinárodní výstavě v Paříži roku 1900.