Belgian pavilion, Národní pavilon v Giardini della Biennale, Benátky, Itálie

Belgický pavilon je secesní výstavní budova v Giardini della Biennale, kterou pro stavbu v roce 1907 navrhl Léon Sneyers. A. de Bosschère v letech 1929–1930 přidal místnosti po obou stranách hlavního výstavního prostoru a plochou střechu nahradil sedlovou. Virgilio Vallot jej v roce 1948 restauroval a dal fasádě konkávní tvar s rozetovými motivy; Georges Baines v roce 1997 přeměnil interiér na galerii white cube.

Belgický pavilon byl prvním zahraničním pavilonem v Giardini; Léon Sneyers jej navrhl roku 1907 v secesním stylu pod vlivem Josefa Hoffmanna a vídeňské architektury. A. de Bosschère jej v letech 1929–1930 rozšířil o sály po obou stranách hlavního prostoru a plochou střechu nahradil sedlovou. Virgilio Vallot jej roku 1948 restauroval a dal průčelí konkávní podobu s rozetovými motivy, Georges Baines pak roku 1997 přestavěl interiér na galerii typu white cube.

Belgická reprezentace na bienále zahrnovala Jamese Ensora, Constanta Permekeho a Louise Van Linta v roce 1948, Luca Tuymanse v roce 2001 a Berlinde De Bruyckere v roce 2013 s kurátorem J. M. Coetzeem. Pavilon hostí také architektonické bienále, například „Eurotopie“ kurátorované Traumnovelle v roce 2018.

Pavilon stojí v Giardini della Biennale, ohrazeném parku v Castello, kde sídlí kolem 30 národních pavilonů; vstupy jsou z Viale Garibaldi a od nábřeží. Otevřeno je pouze v době konání bienále, proto si předem ověřte termíny aktuálního ročníku. Zastávka vaporetta Giardini je několik minut pěšky.

Budova z roku 1907 podle návrhu Léona Sneyerse byla prvním zahraničním pavilonem v Giardini, před většinou národních domů. Virgilio Vallot v roce 1948 upravil průčelí do konkávního tvaru s rozetovými motivy a Georges Baines v roce 1997 přeměnil interiér na bílou krychli.