Torre Santo Stefano, Středověká věž v Ivrei, Itálie

Věž Santo Stefano je dochovaná románská zvonice z 11. století zaniklého benediktinského opatství Santo Stefano v Giardini Giusiana. Spodní část kombinuje cihly a kamenné kvádry, horní patra jsou pouze cihlová, aby se snížila hmotnost. Každé patro je zakončeno malými cihlovými oblouky a prolomeno řadou jednoduchých, dvojitých a trojitých půlkruhových oken.

Věž je jediná dochovaná část benediktinského opatství Santo Stefano, založeného roku 1041 mnichy z Fruttuarie na přání biskupa Enrica II. na místě kaple svatého Štěpána snad z 5. století. Francouzské vojsko zničilo opatský kostel roku 1558 a klášter byl zbořen roku 1757 kvůli zahradám paláce Perrone; provizorní kostel v bývalé stodole byl stržen roku 1898, takže zůstala jen zvonice. Kolem roku 2000 byla důkladně restaurována.

Věž stojí osamoceně v Giardini Giusiana, veřejné zahradě podél Corso Re Umberto, založené po zboření posledních klášterních budov v roce 1898. Její jméno připomíná svatého Štěpána, jemuž byla zasvěcena raná kaple na tomto místě. Zvonice je jediným pozůstatkem benediktinského opatství založeného roku 1041.

Věž stojí samostatně v Giardini Giusiana, veřejné zahradě na Corso Re Umberto u řeky Dora Baltea. Je to volně stojící stavba, kolem níž nejsou žádné muzejní sály, a pozoruje se z cest zahrady; okolní park je praktickým orientačním bodem, jak ji najít.

Věž není obrannou stavbou, ale dochovanou zvonicí benediktinského kláštera Santo Stefano, založeného roku 1041 mnichy z Fruttuarie na přání biskupa Enrica II. Jeho zdivo z římských spolií bylo považováno za možnou ochranu bažinatého břehu Dory, avšak klášterní kostel roku 1558 zničila francouzská vojska a klášter byl roku 1757 zbořen kvůli zahradám paláce Perrone. Zůstala jen zvonice, osamocená roku 1898, kdy byl zbořen kostel upravený ve špýcharu.