Church San Lazzaro, Budova kostela ve východní Pavii v Itálii.

Kostel San Lazzaro je malá jednolodní stavba ve východní části Pavie, postavená ve 12. století podél Via Francigena. Štítová fasáda je zdobena slepou loggií a byzantskými keramickými miskami ze 13. století, zatímco některé hlavice středního trojdílného okna pocházejí z karolinského období. Podobná slepá loggie probíhá podél severní strany, kde se otevírá druhý portál.

Doložena roku 1157, kdy Gislenzone Salimbene se syny Sirem a Malastravou daroval pozemky kostelu a jeho špitálu pro poutníky na Via Francigena a rod si do 17. století udržel patronátní právo. Biskup Fulco Scotti stanovil roku 1216 pravidla špitálu; Gian Galeazzo Visconti udělil roku 1376 výsady, papežové Martin V. a Pavel II. roku 1426 a 1466. Francouzská vojska areál poškodila při obléhání a bitvě u Pavie roku 1525. Pius IV. povýšil roku 1565 špitál na komendu Řádu svatého Lazara.

Název pochází ze špitálu pro malomocné, který zde vedl řád svatého Lazara; roku 1565 jej Pius IV. povýšil na komendu a roku 1572 byl řád spojen s řádem svatého Mořice. Od roku 1581 kostel spadá pod San Pietro in Verzolo. Ve fasádě jsou vsazeny byzantské keramické mísy ze 13. století.

Kostel stojí na východním okraji Pavie podél trasy Via Francigena a dosud spadá pod farnost San Pietro in Verzolo. Na severní straně se otevírá druhý portál, pod slepou lodžií probíhající touto stěnou. Interiér má jednu loď, takže fresky v apsidě jsou vidět už od vchodu.

Slepá loggie na průčelí a severní straně je osazena byzantskými keramickými miskami ze 13. století, motivem, který mají i jiné budovy v Pavii. Některé hlavice středního okna jsou starší a pocházejí z karolinské doby.