Tell el-Hammam, Archeologické naleziště starověkého města v Jordánsku

Tell el-Hammam je starověké město a archeologické naleziště v Jordánsku s pozůstatky z několika tisíciletí lidského osídlení. Odkryté stavby, předměty a vrstvy ukazují, jak zdejší komunity žily a vyvíjely se v různých historických obdobích.

Osídlení začalo v pozdním chalkolitu (4. tisíciletí př. n. l.), v rané době bronzové byly horní i dolní město obehnány hradbami. V době bronzové střední dosáhlo s rozsáhlým opevněním největšího rozsahu a kolem roku 1550 př. n. l. bylo opuštěno, kdy bylo v Kanaánu větší jen Hazor a Aškelon. Od doby železné II do helénistického a římského období bylo znovu osídleno, na území Livias.

Naleziště se nachází v přírodním prostředí a vyžaduje pevnou obuv a dostatek vody, zejména v teplém počasí. Návštěvníci by si měli vyhradit čas na prozkoumání odkrytých oblastí a okolního terénu, přičemž nejpříjemnější procházka je brzy ráno nebo pozdě odpoledne.

Arabský název tellu znamená „vrch horkých lázní“ podle římského lázeňského komplexu, který zaznamenal Claude Reignier Conder v 19. století a otec Mallon roku 1932; oba viděli pozůstatky, jež dnes zmizely. V roce 2011 objevili archeologové malé byzantské lázeňské zařízení o rozměrech 5 na 2 metry.