Hakuto Shrine, Šintoistická svatyně v Tottori v Japonsku

Svatyně Hakuto je šintoistická svatyně v Tottori, jejíž modlitební budova má strmou sedlovou střechu tmavě červenohnědé barvy, která se vysouvá nad vchod, lemovanou světlejšími prkny a zakončenou svislou ozdobou. Pod štítem visí zlacená deska se znaky 白兎神社 a přes průčelí se táhne silné stočené slaměné lano s bílými papírovými proužky a fialovou látkou. U základny stojí tmavá dřevěná schránka na dary s nápisem 賽銭 a na úpatí travnatého svahu se tyčí velká kamenná brána torii s centrálním schodištěm.

Datum založení není znám, svatyně se dříve nazývala Usagi-no-miya, Óusagi Daimjódžin a Hakuto Daimjódžin. Po zničení ve válkách bylo božstvo přeneseno do svatyně Macugami na hoře 10 km jižně a Kamei Korenaga, pán hradu Kano, ji v éře Keičó (1596–1615) obnovil. Současný honden pochází z éry Meidži.

Svatyně je pojmenována po inabském zajíci z Kojiki, jemuž zde byla stažena kůže a který byl uzdraven. Protože zajíc zprostředkoval sňatek Ókuninušiho s princeznou Jakami, lidé sem přicházejí prosit o konkrétního partnera nebo bližší přátelství. Roku 2010 byla uznána Svatyní zamilovaných a podél přístupu stojí pískové sochy mýtu, obnovené v letech 2011 a 2023.

Přístup vede od kamenné torii na úpatí travnatého svahu středním kamenným schodištěm ke svatyni. Areál zahrnuje rybník Mitaraiike, jehož hladina nikdy nestoupá ani neklesá, a pískovou sochu u vchodu s námětem bílého zajíce z Inaby, obnovenou v letech 2011 a 2023. Svatyně hledí na Japonské moře přes silnici č. 9, s pláží Hakuto a ostrovem Oki při pobřeží.

Stromy svatyně byly v roce 1937 prohlášeny za přírodní památku. Základ hlavního pavilonu tvoří kameny kikuza s vyřezaným 28listým chryzantémovým znakem, což vedlo k domněnce, že se na založení svatyně podílel císařský rod.