Karakeche, Uhelný těžební komplex v okrese Jumgal, region Naryn, Kyrgyzstán
Karakeche je oblast těžby uhlí v údolí řeky Karakeche mezi horskými pásmy Moldo Too a Kabak Too, 25–30 km jižně od Čajeku v okrese Džumgal. Zahrnuje pět povrchových dolů, které těží ložisko v přibližně 75 km dlouhé uhelné pánvi Kavak. Doly dodávají zhruba polovinu těžby uhlí v Kyrgyzstánu.
Průmyslová těžba uhlí v Karakeče začala v říjnu 1985 poté, co byl v roce 1984 uveden do provozu 110kV elektrické vedení a rozvodna o výkonu 2,5 MVA. Po získání nezávislosti zůstal hlavní důl společnosti Ak-Ulak, z 70 % státní, zatímco menší soukromí provozovatelé těžili v jiných povrchových lomech. Dne 6. června 2005 doly obsadili lidé hlásící se k hnutí Joomart Nurlana Motujeva; Motujev byl později uvězněn a v roce 2012 vyzval ke znárodnění.
Dne 6. června 2005 obsadili doly lidé hlásící se k hnutí Joomart jumgalského politika Nurlana Motujeva, což popsal jako pokus o přerozdělení bohatství související s březnovou revolucí. Motujev později za obsazení strávil trest ve vězení a v roce 2012 vyzval ke znárodnění dolů.
Karakeče leží 25–30 km jižně od Čajeku v údolí řeky Karakeče mezi hřbety Moldo Too a Kabak Too. K dolům nevede železnice: uhlí se vozí po silnici do Balykči, kde se překládá na Biškek. Stavba 186 km dlouhé trati z Balykči začala 31. března 2022. 37. kilometr silnice Dyjkan–Karakiči zablokoval 14. září 2020 sesuv o objemu 0,9 milionu m³.
Výstavbu 186 km dlouhé železnice z Balykči do Karakeče oficiálně zahájil prezident Sadyr Žaparov 31. března 2022; už v roce 2013 se navrhovalo nabídnout doly Číně výměnou za transkyrgyzskou trať z Andižanu do Kašgaru. Do té doby se uhlí vozí po silnici do železničního uzlu Balykči.
Komunita zvídavých cestovatelů
AroundUs spojuje tisíce vybraných míst, místních tipů a skrytých pokladů, které každý den obohacuje více než 95 351 přispěvatelů z celého světa.