Мавзолей Абдель Азізбаба, Středověké mauzoleum v Turkistánské oblasti, Kazachstán.

Mauzoleum Abdel Aziz Baba je stavba z 19. století z pálených cihel portálovo-kupolového typu o rozměrech 14 × 6,9 m a výšce 11 m. Skládá se ze tří čtvercových místností seřazených za sebou a spojených širokými otvory. Střední místnost má monumentální pištak a kuželovou kupoli na vysokém válcovém tamburu neseném osmibokem; boční místnosti různé výšky jsou také zaklenuty kupolemi. V severní místnosti je náhrobek Abdel Azizbaba, naproti hrobka Seyida Chodžahana-aty.

Současná stavba pochází z konce 60. let 19. století a nahradila objekt postavený za šajbánidského chána Naurúze Ahmada (Barak Chána), který vládl v Taškentu a Samarkandu v letech 1550—1556. První hrobka mohla existovat v karachánském období, mezi 10. a 12. stoletím. Výzkum začal ve 20. letech 20. století expedicemi P. P. Ivanova a M. E. Massona; v roce 1947 ji zkoumali architekti jihokazašské expedice a v roce 1982 byla zapsána jako památka republikového významu.

Mauzoleum je poutním místem místních muslimů a za jménem Abdel-Azizbaba následuje titul bab označující zbožného muže, který šířil islám. Dřevěné vstupní dveře zdobí řezaný ornament v nízkém reliéfu a na stěnách bývaly nápisy se súrami Koránu a jmény mistrů Muhammada Kasyma Margiláního, Molly Džalíla Margiláního a Chodži Husajna.

Mauzoleum nestojí v Turkistánu, ale v severní části Sajramu v karatauském okrese Šymkentu. Stavba měří 14 × 6,9 m a je 11 m vysoká, tři místnosti jsou řazeny za sebou; náhrobek Abdel-Azizbaby je v severní místnosti naproti hrobu Sejida Chodžachana-aty. Schodiště na severním průčelí u portálu vede na úroveň 0,820.

Vnitřní stěny kdysi nesly epigrafické malby s koránskými súrami a jmény mistrů Muhammada Kasyma Margiláního, Molly Džalíla Margiláního a Chodži Husajna. Spisovatel D. Dosžanov, který navštívil Sajram v 60. letech 20. století, popsal dva koně namalované pod kupolí, z nichž jednoho uchvátila divá zvěř.