Poloostrov Zamboanga, Region na Mindanau, Filipíny

Zamboanga Peninsula je region v jihozápadním Mindanau na Filipínách, táhnoucí se mezi Suluským mořem na severu a západě a Moroským zálivem na jihu. Terén se mění z plochých pobřežních plání na zalesněné horské hřebeny, včetně vulkanických vrcholů Ampiro a Malindang, které utvářejí severní části.

Španělské koloniální síly postavily vojenské základny na poloostrově od roku 1569 jako součást úsilí čelit místnímu odporu a nájezdům ze Sultanátu Sulu. Tato zařízení se později vyvinula v obchodní osady, které usnadňovaly výměnu mezi evropskými obchodníky a místními komunitami podél pobřeží.

Lidé Subanen, žijící ve vnitrozemských osadách, provozují společné zemědělství a tkaní, zatímco mluví dialekty odlišnými od pobřežních komunit. Muslimští obyvatelé se soustředí kolem vodních ploch a udržují rybářské tradice předávané po staletí námořního obchodu podél Suluského moře.

Region zahrnuje tři provincie, Zamboanga del Norte, Zamboanga Sibugay a Zamboanga del Sur, s administrativními úřady v Pagadianu. Silnice spojují hlavní město Zamboanga s pobřežními oblastmi a vnitrozemskými městy, s cestovními časy od několika hodin do celého dne v závislosti na úseku.

Úrodná vulkanická půda kolem severních hor podporuje plodiny jako rýže, kukuřice, cukrová třtina, tabák a abaka v hustě osázených polích. Tyto obdělávané plochy utvářejí vzhled údolí a dosahují až na nižší svahy obou vrcholů.