Ruins in Orzech, Umělé zříceniny v Orzechu, Polsko

Zříceniny v Orzechu jsou zahradní folie z 19. století na zalesněném vrchu východně od vsi, postavená z lomového kamene a cihel. Půdorys byl přibližně čtvercový, s vnitřním dvorem a čtyřmi kruhovými nárožními věžemi; na západě byl rizalit a na východě probíhala kolmá zeď s obdélníkovým výstupkem. Severní průčelí mělo hrotitý vstup, po jehož stranách byly otvory připomínající klíčové střílny, a okna byla uzavřena hrotitými oblouky. Zachovala se severovýchodní věž, vysoká v roce 1968 asi 13 m, a zbytky jejích zdí.

Umělé zříceniny byly pravděpodobně postaveny v 19. století jako zahradní prvek sídla Henckelů von Donnersmarck ve Świerklanici, na zalesněném vrchu východně od Orzechu. Podle obecních materiálů stavbu inicioval Guido Henckel von Donnersmarck. V meziválečném období byla doprostřed nádvoří přidána vodárenská věž. Pozůstatky byly 2. května 1966 zapsány do seznamu památek pod číslem 635/66 jako „zřícenina hradu“.

Zřícenina byla postavena jako zahradní stavba pro rezidenci Henckel von Donnersmarcků ve Świerklanici, na zalesněném vrchu východně od Orzechu. V meziválečném období byla doprostřed nádvoří přistavěna vodárenská věž. Dne 2. května 1966 byl objekt zapsán do seznamu památek pod číslem 635/66 jako „zřícenina hradu“.

Zřícenina stojí na zalesněném vrchu východně od zástavby Orzechu, mezi Orzechem a Świerklaniec, a vede k ní lesní stezka, nikoli upravená zahradní cesta. Zachovala se jen severovýchodní nárožní věž, v roce 1968 vysoká kolem 13 m, a zbytky zdí, na nerovném a místy zarostlém terénu. V meziválečném období byla na nádvoří postavena vodárenská věž.

Stavby byly od počátku navrženy jako zchátralé zříceniny, nikoli jako neporušené budovy, které časem chátraly. Tato záměrná estetika rozpadu z nich činí neobvyklou interpretaci toho, co mohou zříceniny představovat.