Хлиновський кремль, Federální kulturní dědictví v Kirově, Rusko.

Chlynovský kreml byl dřevěná pevnost o rozloze přibližně 4 hektary, chráněná na jihu a východě strmým břehem řeky a roklí Zasora, na západě a severu umělým příkopem. Hradba měla věže, tři střílny pro malá děla a dvě dřevěné věžové stavby. Žádná věž ani zlomek hradby se nedochovaly; zůstaly jen úseky posadského valu na šesti místech starého města.

Dřevěná pevnost vznikla kolem let 1455–1457 během boje Vjatské republiky proti Moskvě v rámci galičské koalice. Zaujímala přibližně 4 hektary a chránil ji strmý břeh řeky a rokle Zasora na jihu a východě a umělý příkop na západě a severu. Po připojení Vjatky k Moskvě roku 1489 bylo opevnění posíleno a roku 1656 se v kremlu usídlilo biskupství Vjatské a Velikopermské eparchie. Hradby byly zbořeny po požáru roku 1700 a přestavbě města v 80. letech 18. století.

Jméno Chlynov přetrvalo v kronikách Vjatské země a místo později získalo církevní úlohu: od roku 1656 zde eparchie Vjatská a Velikopermská zřídila dvůr svého biskupa. V 18. století areál zahrnoval chrámy Trojice a svatého Mikuláše, kamenný biskupský dům, komory konzistoře, stáje, kovárnu, sklepy a vozovny.

Z Chlynovského kremlu se nedochovala žádná věž ani fragment zdi; ve starém městě je vidět jen šest pozůstatků posadského valu, například na dvoře domů č. 20 a 22 v Herzenově ulici a v jihozápadním rohu dětského parku Apollon. Val samotného kremlu zmizel. Hledejte tyto zemní stopy, nikoli stojící zdi.

Z Chlynovského kremlu se nezachovala žádná věž ani fragment zdi; zůstal jen zemní val posadu, viditelný na šesti místech starého města, mimo jiné na dvoře domů č. 20 a 22 v Gercenově ulici u rokle Zasora a v jihozápadním rohu dětského parku Apollon.