Tower of St. Olav, Středověká věž ve Vyborgu, Rusko

Věž svatého Olafa je dochovaná hlavní věž Vyborgského hradu, postavená roku 1293 z žulových balvanů se zdmi silnými 4,5 metru u základny. Dvě spodní podlaží si zachovávají původní obdélníkový tvar, 15,5 na 15,6 metru, zatímco tři horní podlaží byla v letech 1561–1564 přestavěna z cihel do osmibokého tvaru. Věž je zakončena zelenou kupolí s tenkou špicí a její bíle omítnutý dřík má dvě řady malých tmavých obloukových otvorů.

Torkel Knutsson, říšský maršál Švédska, dal po své křížové výpravě do Karélie postavit v roce 1293 obdélný donjon s hradbami z žulových balvanů silnými 4,5 metru. Věž odolala obléhání Novgorodu v roce 1322. V letech 1561–1564 dal za Erika XIV. německý mistr Hans de Porte strhnout horní patra a postavit tři osmiboká cihlová podlaží pro těžké dělostřelectvo, krytá olovem dovezeným ze Stockholmu.

Věž nese jméno Olafa, norského krále, který prosadil křesťanství ve Skandinávii a byl po smrti prohlášen za svatého. V letech 1442–1448 dal Karl Knutsson (Bonde) postavit kolem věže další prstenec, jímž ji spojil se sousedními budovami pod jednu střechu. Po přestavbě v letech 1561–1564 byly hodiny z hradní kaple přeneseny na stěnu věže.

Do nitra věže se vystupuje po kovovém schodišti z let 1891–1894, které vede na vyhlídkovou plošinu; žulový portál u vchodu pochází ze stejné přestavby. Hrad stojí na ostrově ve Vyborgském zálivu a věž se zvedá za nízkou kamennou zdí a rezavě hnědou kovovou střechou. Bílá horní část má dvě řady malých tmavých obloukových otvorů a tmavé zábradlí u paty zelené střechy.

Šachta ve středu přízemí je hluboká přibližně sedm metrů a její účel není doložen: uvažovalo se o vězení, jiné zprávy ji nazývají vinným sklepem. Na rozdíl od většiny věží tohoto typu neměl donjon studnu. Cihlové klenby druhého patra se dochovaly do konce 19. století.