Venngarn Castle, Barokní zámek v obci Sigtuna ve Švédsku.

Zámek Venngarn je barokní zámek poblíž zálivu Garnsviken, několik kilometrů severně od Sigtuny. Jeho třípatrový hlavní trakt s okrově žlutou omítkou, po stranách s dvěma předstupujícími křídly kolem štěrkového nádvoří, má strmou šedou plechovou střechu s malým vikýřem a dvěma komíny. Symetrické průčelí má řady vysokých obdélných oken se světlými rámy a kamenný vstupní portál s obloukovým frontonem.

Kamenný dům zde stál od 60. let 12. století; na konci 16. století jej vévoda Magnus II. Sasko-Lauenburský rozšířil na renesanční zámek. V roce 1653 koupil panství Magnus Gabriel De la Gardie a v roce 1670 je s architektem Jeanem de la Vallée přestavěl na barokní zámek. Koruna jej v roce 1681 zkonfiskovala a zruinovaný De la Gardie zde žil až do své smrti v roce 1686.

Název Venngarn se objevuje jako Winagarnum v roce 1282 a končí na -garn, o němž se soudí, že znamená „něco dlouhého a úzkého v terénu“; první část může být nářeční slovo pro tokání lesních ptáků. Středověká pověst činí z Venngarnu sídlo fiktivní královny Disy, z velké části založené na starší pověsti o Aslög.

Zámek stojí na břehu zálivu Garnsviken několik kilometrů severně od Sigtuny a přijíždí se k němu po silnici odtud. Od roku 1997 slouží jako zdravotní středisko, takže budovy nejsou veřejnosti přístupné jako muzeum a návštěva závisí na současném provozovateli. Pozemek má rozlohu kolem 37 hektarů a příjezdovým bodem je štěrkové nádvoří mezi dvěma předstupujícími křídly.

Název zámku končí na -garn, o němž se soudí, že znamená „něco dlouhého a úzkého v terénu“, a první část může být nářeční slovo pro tokání lesních ptáků. Statek se objevuje jako Winagarnum roku 1282 a jako Winagarn na počátku 14. století.