Noleby Runestone, Staroseverský runový kámen ve Västergötlandu, Švédsko

Nolebský runový kámen je žulový blok se třemi řádky protonordického textu ve starším futharku, vyrytými mezi rovnoběžnými pruhy; čtvrtý řádek byl připraven, ale zůstal nevyužit. Většina nápisu je čitelná, některé runy však nelze snadno přečíst kvůli odlupování a neobvyklému rytí. Dnes je uložen v depozitáři Švédského historického muzea v Tumbě.

Kámen byl nalezen v roce 1894, když se do něj zachytila koňská úvazka ve Stora Noleby ve farnosti Fyrunga ve Västergötlandu. Je z žuly a pravděpodobně byl umístěn uvnitř hrobu. Švédská národní rada pro dědictví datuje nápis do let 375–570 n. l., zatímco moderní literárněvědné studie často uvádějí 7. století.

Výraz runo raginakundo, „runy božského původu“, je nejstarším známým dokladem představy, že runy pocházejí od bohů; znovu se objevuje na mladším kameni ze Sparlösy a v eddické básni Hávamál. Poslední řádek uvádí jméno Hakoþuz, které Hugo Jungner vykládal jako živého mstitele nebo přídomek přidaný při rytí.

Kámen je uložen v depozitářích Švédského historického muzea ve Stockholmu a není veřejně vystaven, proto si před návštěvou ověřte podmínky přístupu. Byl nalezen roku 1894 na statku Stora Noleby ve Västergötlandu, když se kůň zachytil provazem a kámen vytrhl. Žulový blok je dost velký na to, aby kdysi stál uvnitř hrobu.

Hvězdicová runa ᛡ, která obvykle označovala /a/ nebo /h/, zde zastupuje hlásku /j/ – užití, jež se na žádném jiném runovém kameni ve Skandinávii nevyskytuje. Kámen má čtyři vyryté řádky, ale text nesou jen tři; nalezen byl roku 1894, když se o něj na poli ve Stora Noleby zachytil koňský provaz.