Älvdalen Church, Budova kostela s hřbitovem v Älvdalenu, Švédsko

Kostel v Älvdalenu je kamenná budova s obdélníkovou lodí a půlkruhovou apsidou na východním konci, kde sedm sloupů v půlkruhu odděluje oltářní prostor od lodi. Vnější stěny jsou nástřikem omítnuté lví žlutí, zatímco opěrné pilíře, rohové lišty a okenní rámy jsou hladké a bílé. Interiér má dřevěnou valenou klenbu v lodi a helmovou klenbu v apsidě, s klasicistní a Jugend dekorací z restaurování v letech 1903–1905.

Kaple v Älvdalenu je zmiňována v polovině 15. století, ale její poloha a podoba nejsou známy; možná stála v dnešních zdech. První kamenný kostel byl dokončen roku 1585 a částečně se dochoval v dnešní stavbě. Asi o sto let později byl rozšířen na jih, roku 1783 na východ. Západní věž byla postavena v letech 1816–1817, zbytek přestavěn v letech 1824–1826 a restaurování v letech 1903–1905 podle Rudolfa Arborelia mu dalo dnešní podobu.

Kostel sloužil jako hlavní shromažďovací místo pro komunitu po mnoho staletí, kde se rodiny a sousedé scházeli při důležitých příležitostech. Dřevěné lavice a jednoduché vybavení ukazují, jak lidé slavili svatby, oslavy a pravidelné nedělní bohoslužby v tomto prostoru.

Hlavní vchod je na západní straně skrz věž, s menšími dveřmi na severní a jižní straně pro snadnější přístup. Návštěvníci si všimnou jasného vnitřního světla z vysokých úzkých oken a měli by si udělat čas na prozkoumání dřevěných lavic, varhan z roku 1905 a tří zvonů visících ve věži.

Hodiny ve věži neodbíjí velký zvon z roku 1855, ale starý prostřední zvon odlitý roku 1585, který byl pro tento účel zachován, když byly roku 1903 odlity dva novější zvony. Jižně od kostela stojí kostelní sýpka v Älvdalenu, dendrochronologicky datovaná do roku 1285, jedna z nejstarších dochovaných světských dřevěných staveb ve Švédsku.