Saints Borys and Hlib Cathedral, Východní pravoslavný kostel v Černihivu na Ukrajině

Katedrála svatých Borise a Gleba je východní pravoslavný kostel v Černihivu na Ukrajině, postavený na půdorysu ve tvaru kříže se třemi loděmi a třemi apsidami. Jeho kamenné fasády nesou keramické dekorace a vnitřní stěny jsou pokryty freskami ve světlých tónech.

Kníže Davyd Svjatoslavyč zahájil stavbu katedrály kolem roku 1120 na památku syna Rostislava a byl v roce 1123 pohřben v její kryptě. Poškozena v roce 1239 při Batově útoku, vyhořela v roce 1611 a v letech 1627–1628 byla přestavěna na dominikánský kostel. V roce 1659 vrácena pravoslavné církvi a v letech 1952–1958 pod vedením Mykoly Cholostenka obnovena do předmongolské podoby.

Katedrála nese jméno knížat Borise a Gleba, prvních ruských světců; kníže Davyd Svjatoslavič zahájil stavbu roku 1120 na památku syna Rostislava. Hetman Ivan Mazepa objednal stříbrné carské brány, které roku 1702 v Augsburgu zhotovil Philipp Jakob IV. Drentwett; na spodním křídle jsou vyryty hetmanův znak a letopočet. Dnes budova slouží jako muzeum a Dům sborového dědictví, kde se konají koncerty duchovní hudby.

Katedrála je nyní muzeem Národní architektonicko-historické rezervace „Černihiv starobylý“ a zároveň slouží jako Dům sborového dědictví, kde se konají koncerty duchovní hudby. Galerie, které kdysi obklopovaly stavbu, nebyly obnoveny; jejich průběh je vyznačen na zemi. Zvonice z roku 1672 byla rozebrána během restaurování v 50. letech 20. století.

Archeologické práce poblíž katedrály odhalily kamennou řezbu Simargla, božstva z předkřesťanských dob zobrazovaného jako psí-ptačí tvor. Tento nález naznačuje, že starší systémy víry a křesťanské tradice v této oblasti nějakou dobu koexistovaly.