Zymne Monastery, Jeskynní klášter ve Volyňské oblasti na Ukrajině

Zymne Monastery je ohrazený komplex na Svatých vrších nad řekou Luhou u vsi Zymne. V centru stojí trojlodní kamenný chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice, k němuž se na severovýchodě přimyká dvoupatrová věž. Obranné zdi mají pět bran a tři nárožní věže, na jihu stojí branská věž se zvonicí. Severně od plošiny, vedle malého chrámu Nejsvětější Trojice, vede vstup ve svahu do jeskyní s podzemním chrámem svatého Barlaama.

Podle tradice založil klášter kníže Vladimír roku 1001, první písemná zmínka však pochází z roku 1458. V polovině 15. století nechal Fedir Čartoryjsky postavit kamenný chrám Nanebevzetí a obranné zdi; jeho syn Oleksandr v roce 1566 odlil zvon, který se dochoval. Klášter přešel roku 1682 k uniatům, byl uzavřen a roku 1893 znovu otevřen jako ženský klášter pod klášterem v Korci.

Klášter je dnes ženská komunita, obnovená roku 1991 jeptiškami z koreckého kláštera a od roku 1996 stauropegiální. Jeho zázračná Zymenská ikona Matky Boží, obraz řeckého stylu na cypřišové desce, se vrátila na Svatou horu roku 1995. Sestry vedou zlatotkací dílnu a pekárnu; u kláštera působí dětská oční ordinace a letní tábory.

Klášter Zymne stojí na Svatých vrších nad řekou Luhou u vsi Zymne, několik kilometrů od Volodymyru ve Volyňské oblasti. Hlavní budovy leží na plošině, na niž se stoupá pěšky; malý chrám Nejsvětější Trojice a vchod do jeskyní s podzemním chrámem svatého Barlaama jsou severně od plošiny, ve svahu.

Ačkoli je klášter zakořeněn v pravoslavné tradici, některé jeho kamenné budovy vykazují gotické architektonické prvky běžněji nalezené v západní Evropě. Tato směs vznikla dlouhým vlivem Polského království na region během středověku.