Märcani Mosque, Mešita v Kazani, Rusko

Märcaniho mešita je dvoupatrová bílá budova se zelenou valbovou střechou a vysokým minaretem, který se tyčí ze středu střechy. Minaret má válcový dřík, malý balkon s tmavým zábradlím, osmibokou horní část a strmou zelenou kuželovitou věžičku zakončenou zlatým hrotem. Fasáda má oblouková okna orámovaná pilastry a vyřezávané dekorativní panely.

Mešita byla otevřena v roce 1770, což z ní činí první kamennou mešitu schválenou Kateřinou Velikou po staletích omezení islámské výstavby v regionu. Toto povolení znamenalo zlom v tom, jak Ruské impérium přistupovalo k náboženským potřebám svého tatarského obyvatelstva.

Mešita je pojmenována po imámu Şihabetdinu Märcanim, který zde působil v letech 1850–1889; dříve se nazývala Yunısov podle kupecké rodiny, která financovala její údržbu. První patro je obslužné, zatímco modlitebny ve druhém patře mají klenby a stěny zdobené štukem v modré, zelené a zlaté barvě a pozlacenými rostlinnými ornamenty. V mešitě je uchováván náhrobek Muhammada-gali beka z doby Kazaňského chanátu.

Mešita stojí ve staré tatarské čtvrti mezi ulicí Kajuma Nasyriho a břehem jezera Kaban. Přízemí slouží provozu; modlitebny jsou v druhém patře a vedou k nim schody přistavěné na severní straně roku 1861. Návštěvníci se oblékají skromně a během modliteb se zdržují mimo sály.

V mešitě je uložen náhrobní kámen Muhammada-Gali beka z doby Kazaňského chanátu. Za sovětské éry byla navíc jedinou činnou mešitou v Kazani, a proto zde bohoslužby nikdy nepřestaly.