别热茨克山, Horský vrchol v Tverské oblasti, Rusko
Bežeckij verch je morénová vyvýšenina na východě Tverské oblasti v povodí Volhy, nikoli jednotlivý vrchol. Táhne se asi 100 km od jihozápadu k severovýchodu ve tvaru oblouku vyhnutého k jihovýchodu přes okresy Bežeck, Kesovogorsk, Krasnocholmsk, Rameškov a Sonkov. Povrch pokrývají ledovcové jíly a písky a je posetý velkými balvany.
BěžECKÝ Verch je poprvé zmíněn jako město v Prvním novgorodském letopisu roku 1196. Roku 1244 novgorodská země uvádí město Bežiči, ztotožňované s vesnicí Bežicy asi 20 km severozápadně od dnešního Bežecka. Roku 1272 Bežiči zničil nájezd tverského knížete Svjatoslava Jaroslaviče. V 15. století se západní část připojila k bežecké pjatyně Novgorodu, zatímco východ se stal údělným knížectvím s centrem v Gorodecku, připojeným ke Moskvě na konci století.
Název Bežeckij verch pochází ze stejnojmenné staré novgorodské země: ve 14.–16. století mohl označovat střední část bežecké pjatiny, celou pjatinu nebo její jihovýchodní část kolem Gorodecka, dnešního Bežecka. Ve 13. století to byl samostatný soudní a daňový obvod zahrnující Gorodeck, Gorodec, Zmen (Uzmen), Jězsk (Jeski) a Rybansk.
Jde o morénovou vyvýšeninu, nikoli o jednotlivý vrchol; táhne se zhruba 100 km od jihozápadu k severovýchodu přes pět okresů východní Tverské oblasti. Příjezd je po silnicích z Bežecka, Kesovoj Gory, Krasného Cholmu, Ramešek a Sonkova. Povrch je posetý velkými bludnými balvany a pokrytý ledovcovými jíly a písky, místy nerovný a vlhký.
Název Bežeckij Verch se poprvé objevuje v Prvním novgorodském letopisu roku 1196, tehdy jako označení města, nikoli vrchoviny. Roku 1244 letopis zmiňuje město Bežiči, které odborníci ztotožňují s vesnicí Bežicy asi 20 km severozápadně od dnešního Bežecka. Vrchovina později dala jméno bežecké pětině a v 18. století se Bežecku často říkalo „město Bežeckij Verch“.
Komunita zvídavých cestovatelů
AroundUs spojuje tisíce vybraných míst, místních tipů a skrytých pokladů, které každý den obohacuje více než 95 016 přispěvatelů z celého světa.