Langbaurgh Wapentake, Historické správní rozdělení v North Yorkshire, Anglie

Langbaurgh Wapentake byla středověká správní oblast, která se táhla podél řeky Tees a zahrnovala osady od Low Worsall po South Gare a pobřeží. Území obsahovalo sedmnáct farností na západní straně a četné komunity dále na východě, což vytvářelo rozmanitou krajinu vnitrozemských a pobřežních oblastí.

Tato oblast vznikla ve středověku jako správní okres, své jméno dostala podle osady poblíž Great Ayton a po staletí sloužila jako jednotka správy půdy v North Riding of Yorkshire. Jejím účelem bylo rozdělit území na zvládnutelné části pro místní správu a organizaci.

Toto území obývaly komunity, které si vytvořily odlišné místní identity zakořeněné v životě u řeky a na pobřeží. Farnosti rostly kolem zemědělských a rybářských tradic, přičemž každé sídlo si zachovalo svůj vlastní charakter utvářený blízkostí k vodě a místním zdrojům.

Oblast se překrývala s částmi několika moderních okresů včetně Middlesbrough, Redcar a dalších oblastí, což ukazuje, jak se správní hranice v průběhu času měnily. Pro pochopení historického rozsahu mohou návštěvníci porovnat středověké mapy se současnými hranicemi a uvidí, jak staré rozdělení již neodpovídá moderním správním oblastem.

Přirozený vodní tok označoval východní hranici tohoto území, přičemž Dunsley Beck jej odděloval od sousedního wapentake Whitby Strand a zároveň utvářel místní geografii. Tento potok sloužil jako hraniční značka i určující fyzický prvek krajiny.