Kostel svatého Jiljí v Praze, Románský kostel v Starém Městě, Praha, Česká republika

Kostel svatého Jiljí je gotická trojlodní stavba románského původu s bledě žlutými omítkami na šedém zdivu, červenou taškovou střechou a malou tmavou kupolí. Jižní věž nese kulaté černé hodiny se zlatými římskými číslicemi a strmou tmavou jehlici; na západním průčelí jsou erby biskupů Jana IV. z Dražic a Arnošta z Pardubic.

Románský kostel je doložen roku 1238, kdy u něj biskup Jan II. z Dražic založil kolegiátní kapitulu. Od roku 1339 jej biskup Jan IV. z Dražic nechal přestavět goticky na trojlodní síň se dvěma věžemi na západě, práci vedl dál arcibiskup Arnošt z Pardubic; vysvěcen byl 4. května 1371. Úder blesku 28. června 1432 spálil celou střechu a roztavil zvony.

Od 7. května 1625, kdy Ferdinand II. předal kostel dominikánům, se o něj řád stará spolu se sousedním čtyřkřídlým klášterem. Kostel je také farním kostelem polské farnosti v Praze, jejímž patronem je od 27. dubna 2014 sv. Jan Pavel II. Všimněte si fresek V. V. Reinera z let 1734–1735 oslavujících řád.

Kostel stojí na Starém Městě mezi ulicemi Husova, Jilská, Jalovcová a Zlatá, vstup je z Jilské. Klášterní komplex je fungující dominikánský klášter, proto jsou prostory za kostelem pro návštěvníky uzavřené. V jižní věži visí zvony; na západním průčelí nad vstupem jsou erby biskupů Jana IV. z Dražic a Arnošta z Pardubic.

Freska nad hlavním oltářem zobrazuje sv. Jiljího s raněnou laní a malíř dal do klenby vyhloubit prohlubeň s umělými stalagmity připomínající jeskyni, osvětlenou okénkem v jejím vrcholu. Kostel také uchovává nejstarší zvon v Praze „Jiljí“ o hmotnosti asi 2800 kg, přelitý roku 1437 zvonařem Jeronýmem poté, co požár od blesku roztavil zvony.