Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny, Přírodní rezervace ve Frýdlantu, Česká republika.

Jizerskohorské bučiny jsou národní přírodní rezervace o rozloze 27 km² na severu Jizerských hor, která vznikla v roce 1999 sloučením sedmi starších rezervací. Jádrové území zaujímá 950,9 ha, ochranné pásmo 1750,4 ha; lokalita sahá od 360 m u hájovny Dubina po 1006 m na Poledních kamenech. Hluboce zaříznutá údolí a skalnaté výběžky utvářejí terén, v němž leží asi 30 m vysoký Velký Štolpich, největší vodopád Jizerských hor, a 7 ha velký Šolcův rybník.

Oblast získala status ochrany v roce 1960 a byla zachována bez lidských zásahů, než se v roce 1999 stala národní přírodní rezervací. Tato dlouhá historie ochrany umožnila lesu zachovat si svou přirozenou strukturu a druhové složení.

Toto místo představuje prostor, kde starobylé bukové lesy utvářejí krajinu a návštěvníci mohou zažít přírodu v jejím původním stavu. Lidé sem přicházejí, aby pochopili, jak fungují přirozené lesní ekosystémy, a poznali roli, kterou tyto stromy hrají v celé Evropě.

Nejlepší způsob, jak prozkoumat tento les, je pěšky po stávajících stezkách, které se vinou různými nadmořskými výškami. Stezky se mohou lišit obtížností v závislosti na počasí a ročním období, proto se doporučuje pevná obuv.

V červenci 2021 se tyto bučiny staly prvním českým přírodním statkem zapsaným na seznam Světového dědictví UNESCO, připojeným k Původním bukovým lesům Karpat a dalších oblastí Evropy, které ke konci roku 2019 zahrnovaly 78 lokalit ve dvanácti zemích. Přihlášku podala v roce 2019 Agentura ochrany přírody a krajiny prostřednictvím Ministerstva životního prostředí.