Zámek Velké Meziříčí, Novogotický zámek ve Velkém Meziříčí, Česká republika

Zámek Velké Meziříčí je renesanční zámek přestavěný roku 1578 na skalním základu z přírodního kamene, původně hrad ze 13. století se dvěma hradbami, třemi věžemi a pěti baštami. Po požáru roku 1723 byl obnoven v pozměněné podobě; dnešní vzhled mu daly novogotické úpravy v 19. století. Stojí nad městem a nese znak rodu Podstatzkých-Lichtensteinů.

Hrad zde stál již ve třicátých letech 13. století, kdy je roku 1236 doložen Budislav z Meziříčí; ze stavebních prací 13. století se dochoval sál s raně gotickou freskovou výzdobou. Alena Meziříčská z Lomnice dokončila roku 1578 přestavbu na renesanční zámek. Po požáru roku 1723 byl obnoven v barokním slohu stavitelem Ferdinandem Václavem Špačkem, dokončeným roku 1733, a později za Lobkoviců novogoticky upraven.

Zámek od roku 1948 hostí Muzeum Velké Meziříčí a jeho bývalý gotický sál dnes slouží jako soukromá zámecká kaple rodiny Podstatzkých-Lichtensteinů, zasvěcená Neposkvrněnému početí Panny Marie a znovu požehnaná 13. července 2024 brněnským biskupem Pavlem Konzbułem. Na budově je umístěn rodový erb.

Zámek stojí na skalním základu z přírodního kamene a jeho areál zahrnuje bývalou oboru přeměněnou na zámecký park. Část interiérů od roku 1948 využívá Muzeum Velké Meziříčí, zatímco budova je od restituce v roce 1995 v soukromém vlastnictví. V prostoru původního gotického sálu vznikla soukromá zámecká kaple rodiny Podstatzkých, znovu požehnaná 13. července 2024.

Roku 1909 hostil hrabě František Harrach na zámku císařské vojenské manévry, jichž se účastnili císař František Josef I., arcivévoda František Ferdinand d'Este a německý císař Vilém II.; v souvislosti s touto událostí byl zámek elektrifikován. V prostoru původního gotického sálu vznikla soukromá zámecká kaple rodiny Podstatzkých, zasvěcená Neposkvrněnému početí Panny Marie, znovu požehnaná 13. července 2024 brněnským biskupem Pavlem Konzbulem.